zeleninová

Tato Zahrádka je zele(ni)n(ov)á, ale zdaleka v ní neroste jen mrkev a tuřín. Občas tu vykvetou na stromě jitrnice a pečená holoubata zalétnou do úst. Objeví se rada, proč nepolykat sladké hruštičky frňákovníku a jak doma aplikovat kouzelné heslo "Hrnečku vař". 

Nezastávám názor, že jsme to, co jíme. Toto heslo rádoby  vyvolává v lidech nechuť třeba k vepřovému masu, protože kdo by chtěl být prase, že? Ale na druhou stranu chce někdo snad být sójovým bobem? Já tedy rozhodně ne, ale to neznamená, že zavrhuji sóju jako potravinu bohatou na bílkoviny, vlákninu atd.. Ale jako zdroj železa je fakt nejúčinnější ten řízek z kotlety...  

Nicméně všeho moc škodí a nic se nemá přehánět. Vyváženost, množství, rozmanitost a správné nastavení pro konkrétního člověka je to, oč tu běží...  Je naprosto nezpochybnitelné, že co ústy přijímáme ovlivňuje náš život, aktivitu, spánek, zdraví, duševní pohodu. Toto už věděli staří indičtí ajurvédští lékaři. 

Čím víc se o AJURVÉDĚ dozvídám, tím víc s respektem přemýšlím o tom, co a komu vařím a z jakých surovin. Snažím se principy ajurvédského stravování dodržovat, našít je na individuální míru strávníkovi.... Ale protože žiji v Čechách, nikoliv v Indii, a protože vařím pro celou rodinu a každý z nás má trochu jiné individuální potřeby, a protože nikdo z nás není jogín žijící z prány a zrní, prostě občas něco "dobrého"  ten žaludek a duši pohladí,...považuji za nutné přizpůsobit jídelníček tomu, aby složením vyhověl potřebám všech strávníků alespoň v kouzelném poměru 80:20 a aby původ většiny surovin odpovídal podmínkám našeho středoevropského mírného pásma a ročnímu období.... 

Zkouším, experimentuju, objevuju, snažím se starobylé orientální kuchtění převést do českých soudobých podmínek...    jsem takový ajurvédský Babica a hrozně mě to baví.

Chcete zjistit svou tělesnou a duševní ájurvédskou konstituci ? - udělejte si třeba tento dóšický test