ROAD APPLE No1 PŘEDEVČÍREM

Právě jsem vybalila svačinku v pendolinu do Ostravy. A napadl mne název trip reportáže ... a protože nejsem zdatný angličtinář, kontroluji si vše v překladači... a ejhle jaké příznačné poučení - spojení "road apple" anglicky znamená *koňský trus* ... a pobavilo mě uvědomění, že po našem jsou to vlastně *koblihy*... Jsme zkrátka pěkně mlsnej národ. Jelikož ale já sladké nejím, zůstanu u toho jablíčka. 

Je to pro mne velká událost. Byla jsem v Ostravě jen jednou v životě a to navíc už hoooodně dávno.... Těším se ... Letos tam pojedu ještě několikrát. Budu absolvovat kurz KSO.... Pokud je ta zkratka pro vás záhadou, vězte, že pro mne je KranioSakrální Osteopatie zatím také obetkána tajemstvím. Až začnu odhrnovat závoj neznalosti, ráda se o tom s vámi podělím ...

 Sledujte Koňský trus a nebude tratit... 

ROAD APPLE No2 VČERA

Když vystoupíte z přízemního pendolínového letadla v Ostravě na hlavním nádraží, máte pocit, ze jste se ocitli v jiném století. Harry Potter s kámošema na nástupišti 9 a 3/4 procházeli do jiné dimenze říše čar a kouzel, tady vás supermoderní vlak vyplivne do minulých časů... Pamatujete na ponurost Slezských písní, ať už je napsal Petr Bezruč nebo Vladimír Vašek ( haha to je fór, co?) nebo někdo úplně jiný? Tak přesně takovou depku jsem zažívala při ranní chůzi z penzionu do centra, kde probíhá kurz... Ani se nedivím Maryčce Magdonové, že v tomhle prostředí už nemohla vydržet a skočila ze skály...ale to bylo kousek dál, na Frýdek u Ostravice. Já jsem ve Vítkovicích. Tady žádné skály nejsou, úplná nehostinná placka. Naštěstí žádná vyvýšená místa nepotřebuji, protože jsem si do Ostravy přijela skočit do klidu a pohody a u toho, jak známo, člověk může i ležet.... Ostravaci (ano ano, kratky zobaci už jsem se nakazila...zapominam čarky...) klamou tělem, oni totiž ten průchod do kouzelné dimenze nemají na nádraží, ale 12 stanic od něj tramvají č.2 v ulici 1.máje.....uprostřed průmyslové zóny je nenápadný vchod....a za dveřmi čekají zázraky a nejen ty duševní. 

ROAD APPLE No3  DNES

Prostory Zázraků duše s.r.o. jsou pouze propůjčené kurzu KSO. Prestože esoterická výzdoba, sošky Buddhy na každé polici, čínské texty a sluníčková hesla nejsou úplně mým šálkem kávy, jisté je, že k zahnání dojmu à la když šel starý Magdon z Ostravy domů, je to milé, příjemné a velmi potřebné prostředí.... Vlastní Kraniosakrální osteopatie však esoterní vůbec není. Pro vysvětlení bych to přirovnala třeba k akupunktuře, józe nebo homeopatii, ajurvédě.... prostě k vědám a postupům, které evidentně fungují a dokonce se (pro skeptiky mezi námi) postupně objevují i seriózní vědecké poznatky proč... 

KSO vlastně zavedli lékaři v polovině minulého století, v některých zemích, třeba ve Švýcarsku je dokonce hrazená zdravotními pojišťovnami... Takže věštění z kávové sedliny to rozhodně není. Můj názor po analýze a syntéze (to je prostě má podstata - rozebrat a pak složit a zasadit do kontextu, pak mi to začne dávat smysl...) bych popsala asi takto: KSO je vlastně moderní integrace starých metod čínské a indické medicíny za použití dokonalých anatomických a fyziologických znalostí o hmotném těle a pochopení a přijetí dalších nehmotných (dejme tomu energetických) těl - duše, mysli a vyššího vědomí. Zní to možná nesmyslně, nabubřele, ale v pár řádcích to nedokáži lépe vyjádřit. KSO se může naučit každý, nemusí to být zdravotník. Ovšem pro mne je důležité zasadit si nové poznatky do kontextu zkušeností nejen lékaře s 30letou praxí, ale i jako téměř 57letého člověka po 7 břišních operacích, po prodělání těžké kovidové oboustranné pneumonie a s neduhy z počínajícího stáří (např bolesti drobných kloubků rukou...)... A to jsem teprve na začátku ... 

A tak rozšiřuji shakespearovskou otázku:

Být či nebýt.........kraniosakrální praktikant?